Zapadnutý potápěč. Důl František Šušák-1974. Kyjov

V článku ( Potápěči HBZS na dole F. Šušák v Kyjově - 1961 ) jsme se věnovali periodickému průzkumu důlní chodby v bývalém dole F. Šušák v Kyjově roku 1968. Několik našich čtenářů nám napsalo zprávu, vyjadřující obdiv potápěčům, kteří tento průzkum prováděli v důlní chodbě plné chladné vody, stísněném prostoru a bez možnosti okamžitého vynoření. Přijde nám tak příhodné, v tomto příběhu ještě pokračovat.

Pro připomenutí: Potápěči HBZS Ostrava uskutečňovali periodickou kontrolu stavu výztuže důlní chodby lignitového dolu F. Šušák, která sloužila jako zásobárna pitné a užitkové vody pro sklárny Moravia, šroubárnu a město Kyjov. Chodba byla přístupná šachticí hlubokou 32 m. Na druhé straně chodby vzdálené takřka 400 metrů je vrt S-300, kterým jsou spuštěna ponorná čerpadla. Každý průzkum vždy přinesl nové zkušenosti a účastníci se přesvědčili, jak důležitý je dobrý výcvik pro potápěčské akce v dole. A akce při kontrolách tohoto dlouhého důlního díla takovou výcvikovou možnost představovali. Akce byla vždy mimořádným fyzickým a psychickým zatížením pro celý tým.

V roce 1974 potápěčský průzkum dosáhl opět až na konec důlního díla k čerpacímu vrtu S-300. Pro průzkum byla zvolena osvědčená taktika postupu jediného potápěče jištěného lanem a trvale spojeného telefonem se základnou. Lano bylo zajišťováno dalšími potápěči rozestavenými pod vodou v místech, kde by se mohlo zachytit zejména v případě nutnosti rychle táhnout průzkumníka zpět. Všichni potápěči měli trvalé spojeni se základnou, ale nemohli korespondovat mezi sebou. Příkazy přijímali ze základny od četaře. Celý postup průzkumníka až na konec chodby byl sledován lékařem, který vzhledem ke konstrukci telefonu měl dobrou kontrolu okamžitého fyzického i psychického stavu potápěče. Při postupu vpřed se neprojevovala žádná únava a bylo zřejmé, že trénovaný potápěč bude mít dost sil pro bezpečný návrat. Vše se zdálo být vynikající a přece se situace zkomplikovala. Zaúřadovala totiž kuřavka.

Podle průzkumu byla kuřavka (tekutý písek) po celé délce chodby. Na začátku, u šachtice, kde byla instalována čerpadla zásobující město, byla kuřavka na dně jen v nepatrné, téměř neměřitelné vrstvě. Její nános pak stoupal a ve vzdálenosti 80 metrů zaplňovala až dvě třetiny chodby. Na druhém konci chodby nános směrem k vrtu opět klesal až k mříži, která uzavírá přístup k sacím košům čerpadel vrtu S-300, kde byla vrstva opět téměř neznatelná. Všechny tyto informace byly známy a zapisovány postupně tak, jak je potápěč z průzkumu hlásil. Podle zkušeností se předpokládalo, že zpáteční cesta bude méně namáhavá. Průzkumník byl zpět vlečen na laně kolegy a rychlost vlečení, či případné zastávky si řídil telefonicky. Tentokrát však v jisté části chodby, nešlo potápěče utáhnout. Zapadl totiž do kuřavky, která vytvořila takový odpor a komplikace, že průzkumník musel sám vyvinout velké úsilí, aby vůbec mohl být vlečen.

Vše dopadlo dobře, ale průzkumník byl na pokraji sil a vyčerpání. A všichni zúčastnění bohatší o další zkušenost. Pozor na kuřavku!

Zdroje: archiv JLD. Záchranář 1974/06- J.Daněk