Likvidace fárací štoly Hugo - František - Kyjov

Stručná historie ložiska v Kyjově.

Zájmové území bývalého dolu Hugo - František se nachází ve východní části k.ú. Kyjov v místních tratích: Újezd (Polámaný), Malé padělky, Krejty a Mihálky. Těžba zde probíhala ve dvou obdobích.

V prvním období po zjištění lignitové sloje byla sloj dobývána dolem Hugo I (1844-1861) nacházel se v k.ú. Nětčice na západní straně silnice vedoucí z Kyjova do Kostelce, nad rozcestím ke Kelčanům a byl asi 30 m hluboký. A dolem Hugo II (1845-1861), byl za rozcestím silnic Kostelec - Kelčany, 30-35 m hluboký.

V druhém období byla sloj dobývána dolem Antonie (1899-1916). Dále dolem Hugo, později přejmenován (1946) na František Šušák (1883-1961). Majitelé důlních měr byly do znárodnění členové rodu Salmů z Rájce. Důl byl po znárodnění zařazen do národního podniku JLD. Při hloubení jam i při těžbě lignitu se používalo rumpálu a plechového okovu o obsahu asi 50 kg. Nahoře se uhlí sypalo na hromady, odkud se prodávalo pro domácí otop. Drobné uhlí pak formani odváželi do místní sklárny. V letech 1866-67 byla vybudována jáma Hugo III, na jižní straně silnice vedoucí do Kelčan. Byla vzdálena asi 150 m na východ od jámy Hugo II a 55 m hluboká. Povrchové zařízení tvořila strojovna, zápisovna, kancelář a váha. Všechny tyto budovy byly dřevěné. Když bylo v roce 1867 vše připraveno k zahájení těžby, došlo k požáru, který zničil veškeré zařízení. Veškeré zařízení se tak budovalo znovu a těžba započala až v roce 1884. Převedením těžby na jámu Hugo III byla zrušena těžba na jámě Hugo II. V roce 1894 byla vyhloubena jáma Alžběta, 45 m hluboká. Povrchové zařízení se sestávalo z kotelny, strojovny a váhy. Asi 50 m severně byla v témže roce vyhloubena 30 m hluboká jáma Alžběta II. V roce 1900 byla vyhloubena těžní jáma Antonie, 40-45 m hluboká.

Doklady o průzkumných pracích z doby před rokem 1945 se prakticky nezachovaly. Rozsáhlejší průzkum vrty s povrchu byl proveden v roce 1953 a 1954. Průzkum se soustředil zejména na perspektivní oblast (plánovaný Důl F), mezi Kyjovem a Svatobořicemi, která byla později označena jako "pole D-východ".V západní a severozápadní části dobývacího prostoru na stařinách dolu František vyrubaných v letech 1906-1948 byla v poválečném období postavena řada panelových domů (sídliště U Vodojemu, rodinné domy, dokonce i část základní školy Dr. Joklíka. Nebezpečí propadlin či poklesů nadloží zde stále trvá a varující je případ ze sedmdesátých let, kdy se na zahradě rodinného domu v ulici Brandlova vytvořila pinka o průměru 4 a hloubce 8 m.Na stařinách v jižní části DP, vyrubaných v letech 1942-1959, jsou situovány v ulici Tyršova garáže, vinné sklepy a ovlivněny mohou být i některé rodinné domy. I zde došlo v minulosti u rodinného domu ke vzniku velké pinky a nechybělo mnoho a dům byl vážně poškozen. Velkou část území nad DP zaujímají zahrady a vinice, na většině z nich jsou postaveny větší či menší zahradní chaty nebo vinné sklepy. K poškození dopravních, inženýrských ani energetických liniových staveb, které vedou zájmovým územím dosud pravděpodobně nedošlo.

𝐀𝐫𝐞𝐚́𝐥 𝐝𝐨𝐥𝐮 𝐇𝐮𝐠𝐨 - 𝐅𝐫𝐚𝐧𝐭𝐢𝐬̌𝐞𝐤 V roce 1870 bylo započato s ražením těžní štoly. Štola byla 600 m dlouhá, zabudovaná borovým a dubovým dřevem, které se muselo často měnit. Proto byla štola v letech 1882 - 84 vyzděna cihlami do tvaru elipsy. Tato štola obcházela směrem východním až severovýchodním celou polovinu tehdejšího důlního pole. Tato štola byla v letech 1960-1961 v podzemí zarubána ( zbylé zásoby uhlí okolo chodby byly vytěženy a chodba vypleněna)V roce 1902 bylo započato s hloubením těžní jámy Hugo IV. Jáma byla do poloviny zbudována dřevem, spodní polovina byla zděná. Měla průměr 3,3 m, sila zdiva byla 60 cm. Hloubení bylo velmi obtížné vzhledem k velkému množství vody, která byla obsažena v nadloží. Po zatečení jámy nadložní kuřavkou bylo hloubení zastaveno a nové hloubení bylo zahájeno asi 30 m jižněji od jámy Hugo V, dnes známá jako Vodní jáma, kde se opakovaly stejné problémy. Úplné dohloubení a vyzdění obou jam trvalo 5 let. V roce 1905 byla z jámy Hugo IV vybudována v nadloží v hloubce 13 m a to severním směrem 447 m dlouhá štola, na jejímž konci byla vyhloubena jáma Alexandr. Byla zděná, měla kruhovitý tvar a byla 45 m hluboká. Jáma je situována asi 40 m na západ od silnice Kyjov - Kostelec a dosud existuje.Na jaře 1945 byl důl z těžby vyřazen v důsledku výpadku elektrické energie a následnému zatopení. Ihned po válce byla těžba obnovena a to na jámě Hugo IV. Jako větrací jámy sloužily jáma Alexandr a 2 větrné komíny na severním okraji. Hloubka uložení dobývaného ložiska se pohybovala od 27 do 69 m. Podle přehledu v období 1891-1960 se roční těžby na dole Hugo - František pohybovaly v rozmezí 21 080 - 72 839 t. Jednalo se o typický malodůl. Po ukončení těžby byla převážná část chodeb zabořena, eventuelně byly zatopeny vodou. V r. 1961 byl důl František uzavřen.Pro potřeby budoucí otvírky, přípravy a dobývání ložiska byla vyhloubena větrací jáma S-300 na jižní hranici ložiska.

Likvidace Fárací štoly Hugo - František, včetně průniků k okolním důlním dílům. Tato štola byla vybudována pravděpodobně v roce 1906 a to ze štoly spojující jámy Alexandr a Hugo IV. Štola byla vyvedena na nádvoří dolu a sloužila pro fárání mužstva, vývod koní a dopravu materiálu. Štola nebyla po uzavření dolu František zlikvidována, byla používána jako sklad, kryt CO a větrné dílo pro potřeby ZVAK. Ústí fárací štoly Hugo na povrch bylo řešeno jako zděný přístřešek, štola byla uzavřena ocelovou uzamykatelnou mříží. Průniky důlních chodeb k Vodní jámě Hugo V, Těžní jámě Hugo IV (František), Větrné jámě Alexandr) nebyly dostatečně uzavřeny.Délka úklonné úpadní štoly byla 32 m. Ke konci životnosti dolu František byla původní dřevěná výstroj o profilu 0,8x1,4 rekonstruována do profilu atypického zděného kvelbu. V rámci likvidace byl upřesněn rozměr štoly a to na výšku 1,8 m a šířku 1,2 m. Výztuž byla z betonových atypických tvárnic. Podle klasifikace konstrukčního systému báňské výstavby šlo o těžkou výztuž s velmi dlouhou konstrukční trvanlivostí. Stejně dlouhodobé bylo i napojení horizontálních důlních děl na tuto štolu.Likvidace fárací štoly včetně průniků byla provedena v intervalu 0 až 30 m následujícím způsobem:4.května 2009 - Po ohrazení pracoviště bylo ve fárací štole vybudováno separátní větrání, kterým byla štola ovětrávána nepřetržitě při provádění prací v podzemí. Na základě výzvy investora byla práce na více než 3 měsíce přerušena a pokračovala 24.8. opětovným zapojením ventilátoru. 3. září 2009- V úseku křížení chodeb cca 3 m -(chodba k větrné jámě Alexandr, chodba k těžní jámě František a chodba k vodní jámě Hugo V), se zavrtaly roxorové tyče do obvodového zdiva a počvy chodeb včetně okolních hornin do celkové hloubky 0,5 m. Následně se v takto připravených místech vystavěly betonové uzavírací hráze z tvárnic na cementové maltě a se vyplnily betonem.7. září 2009 - Od tohoto datumu bylo přistoupeno k vlastní likvidaci štoly. Stvol fárací štoly byl z povrchu zaplaven betonovým recyklátem s cementovým mlékem, resp. betonem B 3,5 a to v rozmezí 12-30 m od ústí, 40 m³ betonu. V mezičasech byl prováděn výsek náletových dřevin nad štolou, a odvoz zeminy která byla nad štolou.15. září 2009 - Po zaplavení a stabilizaci materiálu následovalo rozboření samotného ústí štoly a kvelbené části v délce 12 m s následným vyplněním pískem a zeminou. Zhutněním válcem a odvoz betonových tvárnic a starého betonu. Na povrchu se zemina rozprostřela do úrovně terénu.Toho dne bylo zároveň oznámeno Báňskému úřadu v Brně ukončení prací a likvidace tím byla ukončena.

Nad ústím bývalé štoly dnes stojí prodejna PEPCO a v těsné blízkosti je umístěna informační tabule o bývalých důlních dílech na k.ú. Kyjov.

O části příběhu tohoto areálu se můžete dočíst i zde : https://1url.cz/@staronovykyjov1

Zdroje: Archiv JLD. Zpráva o ložisku Kyjovské sloje. Surgeo Fárací štola Hugo. Surgeo. Facebook : Foto - Staronový Kyjov Foto : Milan Řihánek